Z reality II - O čase z hor

Předčasně jde lecos - Třeba vysadit mrkev, porodit dítě, zemřít... Kdybyste nevěděli - jde o nějakou činnost člověka anebo jiného živlu, která se děje PŘED stanoveným časem. Na vrchol příběhu času určení málokdy lidská paměť dohlédne, možná proto, že se rozkládá v krajině nedůležitosti. Ovšem lidé berou raději věci tak, že jsou jednou dané - od Boha, vlády, rodičů, vědců a čert ví kde to všechno berou. A tak je život člověka jedem velký boj s časem.
Už jenom kolik slov lidé vytvořili na tomto základě! Dejme tomu počasí. To je přece název hodný náhodných i předvidatelných fyzikálních jevů zeměkoule. Občas se dějí věci! Ale všechno je dočasné. Nic netrvá věčně. Ani nečas. Za čas se vyčasí!
I já mám čas od času pocit, že už je nejvyšší čas. Čas na to ukázat času zač je toho loket. Čas je totiž často ještě lepší kuchař než hlad. Je záhodno si ho podmanit dokud je čas, jinak vás bude týrat a nutit s ním závodit. Už nechci být otrokem času! Mohl by být přítelem, jen kdyby ovšem existoval. Ale to já jsem si ho vymyslel! Ne! Oni ho stvořili! Opatrní. Dochvilní! Časokráteníci! Lháři!
Čas není. Je jen život. A život se pouze odráží v zrcadle času. A když mi takhle někdo zalže, že na něco nemá čas, nevědomky mi sděluje, že jsou pro něj důležitější věci. Ve skutečnosti je čas to jediné, co nám nikdo nevezme. Možná proto, že neexistuje. Na druhou stranu, věnuju-li někomu svůj čas, dávám mu to nejcennější co mám. Poruším-li zákon, systém mi za trest odebere čas. Čas je to jediné, co lze skutečně vlastnit - i když neexistuje. Poučení pro nás k dávání myšlení do dlaní.
Už jsem přes půl života obětoval času. Teď je čas, abych čas věnoval životu. Zatímco časomíra života zdá se být časovaná bomba v podobě mého těla, která v pravý čas exploduje, je to jen pouhá částice celku lidmi nazývaná svět, a řeknu-li svět, myslím tím všechno, co má mysl může pochopit byť jen vzdáleně. A z toho, co už chápat nedokážu, vzniklo to, co se teď jmenuje Living Pudding. Žije si svým vlastním životem, pomáhá mi dávat mému světu větší objem. Nic nadčasového. Nic časupodléhajícího. Ale přišel toho čas! Prchavý okamžik nepravděpodobného spojení neuronů v mozku, vyvolané mimo jiné časomírou času. Dejte mi hodiny a změřím jakýkoli čas? Je čas zastavit čas. Aspoň na chvíli. Mimochodem - neni to moc dlouhý? Neokrad jsem vás o čas? To bych nerad. I když neexistuje.