Jasně

Je to jasný, viděl jsen to a to, slyšel ono, je mi to jasný. Občas si za stavu jasného myšlení něco objasňujeme a nad výsledkem zajásáme. Jasně, jasneme. Totiž žasneme. Je to tak jednoduché. Člověk má výchozí údaje, ty analyzuje a z toho vyvodí jasný závěr. Jsou lidě kteří analyzují pečlivěji. A ti mají pak pochybnosti. Ale jasnozřivci, ti to vidí hned. Borci. Jasan, je to přesně tak! A o tom žádná! A oni vás dokážou přesvědčit! No jo, ale jak takového darebáka poznám? To je totiž každý z nás, tvor více a méně schopný přesvědčovat okolí o svých logických závěrech, o svých pravdách a zažitých pravidlech. Čím více lidí smýšlí jako JÁ, tím líp. No a co z toho plyne? To je další taková věc. Čtenář očekává nějaký závěr, protože se to sluší a patří a koneckonců si to zaslouží. Jasně. Ale tady žádné poučení, metaforu ba dokonce nějakou velikánskou myšlenku nenajde. Protože to už bych říkal nejakou svou pravdu, pravidlo nebo ještě něco zvrácenějšího. A to by byla má jasná snaha ovlivnit jeho mysl. Tak to berte jako objasnění jasného. Jen si to fakt uvědomit. Je to jasný?